Loukotě a řemeny 2010

Tak jedem ...
Jak se již stalo milou tradicí, hrála naše formace na třídenní akci pořádané jičínským klubem veteránů. Dokonce nastala dosti kuriózní situace, protože jsme se hráli každý den v jiném obsazení.Vynuceno to pracovními a rodičovskými povinnostmi umělců. No která místní či vzdálená skupina se může pochlubit takovou variabilitou?

V pátek na noční jízdě Jičínem jsme hráli v sestavě manželé Beranovi a Olda a Libor. Takže nejvyšší hudební nasazení a hra mezi kapkami deště a oblouky Valdštejnského náměstí. Trpěly hudební nástroje, trpěly motorové skvosty. Snad netrpěli diváci. Dokonce došlo i k pokusu o pár tanečků v podloubí a z místní kavárenské zahrádky se ozýval potlesk. Pátek je vždycky tak na „rozjezd“.
V sobotu vystřídal Danu a Hynka majitel druhého mužského hlasu Zdeněk. Znamenalo to hrát většinu starých pecek v Cdur, by ten mužský dvojzpěv vynikl. Jako každý rok, i tentokrát přinesl Zdeněk novou píseň ušitou na míru akce. Překvapil tím spoluhráče i závodníky. Jenom ten déšť se tím nedal odměkčit, i když Zdeněk ho ve svém textu pěkně zmínil :

“ ….. všichni jsou zde vítáni, večer či za svítání
neodradí nikoho hromů blýskání…. „

Pršelo při hraní na výstavě na Žižkové náměstí, pršelo při produkci na Hrubé Skále. Pršelo při natáčení rozhovoru a písničky redaktorce pro Český rozhlas. Naštěstí nepršelo do jídelny hotelu, kde byl společný oběd. Na zpáteční jízdě a na výstavě ve Vesci u Sobotky již bylo hezky. A nepršelo večer, kdy se hrálo v kempu při opékačce prasátka. Zase citace z nové písničky:

„….. až se zase sejdeme u Rumcajse v kempu
dáme si společně na zdraví sklenku ……“

Zpívající bratranci

Sklenek bylo několik a hodně zpívání. Na závěrečnou předpůlnoční sérii nastoupilo asi patnáct zpěváků a pěli z našeho zpěvníku staré „pecky“ i Zdeňkovu novinku. Zdatně nám při tom pomohli i hosté z Kamniku ze Slovinska a prý jsme byli slyšet po celé Letné. (jak se pochlubila manželka jednoho místního borce, závodníka) Produkce byla ukončena Zdeňkovou operní árií „vypůjčenou“ si od Vlasty Buriana. Po takovém úspěchu jsme prostě museli jít operativně i v neděli, že?
Nedělní akce se zúčastnili otcové zakladatelé, Olda a Libor. Počasí bylo nádherné a tak se můžeme pochlubit hraním na výstavě veteránů na letišti Vokšice, kde se slétla i veteránská letadla. To jsme si nemohli nechat pro sebe a protože nebyl mimořádně zapomenut doma fotografický aparát, je to zdokumentováno. Odjížděli jsme z letiště s vědomím nových navázaných přátelství, přáním zúčastnit se příští rok opět takovéto nádherné akce. Právem ji považujeme společně s účinkováním na JMP za vrchol naší umělecké sezóny.

(lk)

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.