každý ročník je skutečně jiný……i tento, pro nás již pátý, ale celkově dvacátýprvní toho nebyl výjimkou. Však jsme se na něj celý rok těšili.
Po pátečním vystoupení v Domově seniorů jsem se přesunuli do historických částí města, kde jsme postupně nasávali atmosféru pohádkového festivalu. Jsme sice oslabeni o naši houslistku, která měla naléhavější povinnosti, ale nevadí, zbytek týmu byl v perfektní formě a tak se nám dobře zpívalo a hrálo. Ještě večer jsme přišli zahrát do loutkového divadla Srdíčko, kde byli spřátelení kolegové z divadélka Kašpárek ze Bzence.
Sobota 10.9.2011
Těsně před devátou hodinou ranní jsme se sešli na Rynečku, naší domovské scéně a ejhle… On byl najednou zaplněn parkujícími auty. Až zde jsme zjistili, že se všechna občerstvení přestěhovala na hlavní náměstí. Vzápětí jsme od organizátorů dostali informaci o změně místa našeho hraní.
A tak jsme dodrželi časy vymezené ve smlouvě a mezitím jsme hráli a zpívali všude tam, kde nás napadlo a kde měli lidé zájem. Naše celodenní putování bylo od zámeckých arkád přes průchod Valdické brány až po Husovu ulici, kde jsme vždy skončili svoji pouť přes pohádkové město před nově zrekonstruovaným a otevřeným hotelem Praha.
Ono to toiž mělo také své kouzlo. Brouzdající vláček se zastaví přímo před hotelem, my zpíváme :“Ku Praze uhání vlak…“ ke všeobecné radosti strojvůdce i pasažérů, vláček se rozjíždí, lidé mávají a my přidáváme…. no prostě bezva atmosféra.
Teprve večer jsme se dostali k tomu, abychom shlédli i kousek z pohádkového programu a obdivovali velkolepý ohňostroj.
Neděle 11.9.2011
Na programu je uvedeno „Dobré ráno s Řehečským kvartetem“, místo na Rynečku jsme těsně před devátou hodinou v zámeckých arkádách, kde však není ani noha. Jičín se do nedělního rána probouzí příliš pomalu. A tak se přesouváme pod Valdickou bránu, kde zpíváme a hrajeme kolemjdoucím. Je to strategické místo, každý návštěvník vstupující do centra z východního směru projde okolo nás. Dětská „Čertovská“ zazní tento den několikrát pro poučení dětí a výchovnému vzpomínání rodičů….
A pak padlo rozhodnutí, využít pozvání paní Alenky Pospíšilové a manželů Šorejsových a zajeli jsme na chvíli do Malechovic. Vyrážíme za parním vláčkem plným malých pasažérů. Zde hrajeme a zpíváme na lesní mýtině, kde se odehrávala část programu. Že zde byla výborná nálada dokumentuje i tento krátký záznam:
http://www.tvceskyraj.cz/Default.asp?reportaz=76-jicin-mesto-pohadky-parni-vlak-do-malechovi
Po dvou hodinách jsme opět zpět v pohádkovém Jičíně a máme svoji trasu mezi hlavním náměstím a hotelem Praha na Husově třídě, abychom zakončili svoji pohádkovou pouť v patnáct hodin v zámeckých arkádách.
Cestou k arkádám jsme potkali našeho dobrého známého flašinetáře pana Janečka z Chrastavy a tak poslední vystoupení bylo naším vystoupením společným. A musíme říci, že setkání a následné hraní bylo moc fajn. Čtyřicet minut uteklo jako voda
a tak jsem museli končit, aby diváci stihli hlavní podium na náměstí a předání klíče od města.
Tak pro nás skončil letošní pohádkový festival. Bylo moc fajn, my jsme si užívali muzicírování a dobré nálady, a pokud nás organizátoři pozvou, těšíme se již na příští ročník.
(on+lk)
Kompletní fotogalerii najdete na Facebooku ŘQ.
