……dobrý, všechno dobrý. To platilo u počasí, neboť bylo deštivo ještě chvilenku před našim letošním jediným vystoupením na pódiu. Nicméně pršet zázračně přestalo a diváci se dostavili. A nám se hraní velice povedlo. Pan zvukař byl na úrovni, stejně jako minulý rok a tak jsme to spustili naplno. Hráli jsme na dva Rolandy a jenom škoda, že nebyl tento koncert zachycen na záznam. Tak jsme byli s hraním a zpíváním spokojeni. Olda (tenor) pobíhal na pódiu i pod ním jako mladík (kterým stále je), Zdeněk vážně jako vždy pěl druhý hlas ( basbaryton) a třímal pevnou rukou ozdobenou perkusní tyč s bubínkem zvanou vozembouch. Za nemocnou Elišku obětavě zaskočila Katka a ze skříně byl vyndán i Matěj Bárta (loutka s harmonikou). Libor hrál základ a basoval a Pavel vyhrával a tvořil „kudrlinky“ a měnil různé doprovodné nástroje v akordeonu.
