Řehečské kvarteto

…. před zaplněným sálem knihovny v Jičíně. Řehečskou knihovnu totiž již před lety obsadili místní zvěře lovci a vybudovali si tam základnu. Takže v Jičíně se sjeli autoři z Čech a dokonce i Moravy. Příští ročník bude prý vyhlášen o cestování a tak očekáváme účastníky i z ciziny. Letos nicméně byl jeden host, který poctil svoji přítomností a okouzlil svým charismatem všechny ostatní. Byl to Stanislav Rudolf, úspěšný spisovatel a autor scénářů. Poslední československý film točený na černobílý materiál byl jeho slavný „Metráček“, film po jehož shlédnutí celá generace českých dívek dostala opět chuť k jídlu.
Jsme rádi, že i ŘQ i když z pracovních a zdravotních důvodů bylo oslabeno pouze do základní sestavy, mohlo přispět svým vystoupením ke zdárnému průběhu. Pan Václav Franc, otec zakladatel tvrdil, že byl tento ročník jeden z nejpodařenějších, a pan Stanislav Rudolf řekl, že celé odpoledne působilo vysoce profesionálně. Takže nashledanou příští rok na Řehečské slepici….

Po krátké poradě nastala produkce



Dokonce i náš ředitel si odnesl ocenění

A fotečka na závěr…

Letošní masopustní rejdění se přesunulo více do Sedliček, do Valdštejnské lodžie. Jičínští si veselici našli, díky dobré propagaci, díky nápadům kastelána a také díky dobře objednanému počasí. Účast byla veliká a tak jsme po včerejším hraní v průvodu si tentokráte zahráli na osluněné terase. S Oldou si hned v úvodu zadovádělo dvé rozverných cikánek, a tak jsme začali hrát jak jinak než Cikánku. A protože areál leží vedle železniční zastávky, tak Zdeněk přijel z bydliště stylově vlakem a v tajemném, kufru měl rozložený vozembouch s úplně novou vyřezávanou hlavicí, kde hrůzu nahánějícího čerta nahradil nyní premiérově hlavou šaška… Neměli jsme bohužel neomezený čas a tak jsme nemohli zahrát nové kousky. Takže, můžete se těšit na další vystoupení, kde budou i premiéry…

Druhý ročník Masopusního průvodu Brniště a podruhé aktivní účast ŘQ mezi veselícími se maskami. Pan starosta v mexickém úboru zahájil odpoledne a potom už jenom veselá hudba a koláčky a koblihy a různé zabijačkové dobroty z místních zdrojů…. Děkujeme za pozvání a velmi si vážíme pozvání na třetí ročník !

Řehečské kvarteto se rozhodlo pobavit na Plese KZMJ v Jičínské sokolovně. O přestávce jsme si i zahráli a zazpívali na přilehlé chodbě. Pár fotek pro nasátí pěkné atmosféry přikládáme.

Jivínský Štefan
ocenění za kulturní činnost na území okresu Jičín
se bude 25. února 2014 předávat už poosmnácté. Tentokrát v Nové Pace.
Z nominací, které byly zaslány do
konce loňského roku, byl vytvořen seznam, podávající přehled o různých
aktivitách. Na jeho vzniku se podíleli členové Štefanské komise
sdružení, do něhož může vstoupit každý
zájemce o zdejší kulturní dění. Kdo převezme cenu v
kategorii za počin roku 2013, určí los,
komu bude udělena za dlouhodobé působení v
kultuře, rozhodne porota jmenovaná ze zástupců komise.

Řehečské kvarteto nominováno (2x)
Hudební kapela vystupuje na různých vernisážích, jarmarcích, masopustech a dalších kulturních událostech s
lidovými písněmi a s vlastními texty na známé lidové nápěvy.
Působí zejména na Jičínsku při festivalu Jičín město pohádky,
během Prodloužených víkendů ve Valdické bráně, ale i po světě. Reprezentovali českou muziku i v
Izraeli a také o tom pěkně vyprávějí. Svými písněmi rozdávají mezi lidi radost a příjemnou pohodu.

(s radostí citujeme únorové Prochoroviny)

Libor Kučera a Kateřina Kučerová letos na půlnoční mši v kostele v Robousích si zahrají a zazpívají na kůru. Na varhany se představila varhanice Alena Macounová a Libor doprovází na elektronický akordeon Roland, nastavený jako klarinet či trubka vánoční koledy pro potěšení všech příchozích.

Hana Folprechtová hraje part prvních houslí v Podkrkonošském symfonickém orchestru v Semilech. V tento čas také toto těleso hraje na různých adventních akcích. Hanka ale ještě k tomu třeba 24.12. hraje na půlnoční mši ve Vysokém nad Jizerou. Na ilustračním foto je to ta dáma v černém nalevo.

Někteří členové Řehečského Kvarteta mají v adventní době ještě aktivity mimo naše hudební sdružení. Toto je malý přehled:

Zdeněk Němec zpívá ve smíšeném hudebním sboru Janáček v Jablonci nad Nisou a v tomto adventním období mají několik vystoupení v oblasti. Na fotografiích je to ten elegantní šedivý pán napravo.

Letos u po čtrnácté pořádají jičínští patrioti vánoční setkání na jičínské dominantě, úplně nahoře, na ochozu. Věžník Wilda s chotí ohřívají svařené víno, příchozí se vítají a přejí si věci obvyklé i méně obvyklé, předávají si také drobné pozornosti a nad vším má dozor dr. Petr Krupka, organizátor a dobrá duše těchto akcí. Několikrát se již dostalo cti zúčastnit se Řehečskému Kvartetu. A povedlo se a máme již pozvání na další ročník. Hrála s námi houslistka Hanka a bylo to moc hezké. Na závěr jsme dali dvě jičínské lidové. A naše hudba a zpěv bylo slyšet daleko v ulicích Jičína.

Děteničtí pořádají pro své seniory předvánoční posezení v sokolovně. Nejprve tam byla kulturní vložka místních dětiček a potom občerstvení a poté už ŘQ. Posíleni jsme byli Štefanem Hudcem, protože Zdeněk a Petr nemohli a Hanka měla nasmlouvané hraní jinde. Hráli jsme náš obvyklý repertoár a když došel, tak místní hasiči dotáhli na parket pianino a Štefan, který hru na tento nástroj vystudoval na konzervatoři ovládl sál. Hrál s plnou vervou a bylo to moc fajn.
Máme slíbené obrázky a tak snad je zde brzy zveřejníme.

V neděli, 8. prosince jsme si dovolili dělat předskokany Loutkovému divadlu Srdíčko Jičín na jejich vánočním představení v Sobotce. Nejprve jsme hráli venku, v podloubí a vítali jsme malé diváky a jejich doprovod. Několik písniček a koled v sále zaznělo před zavřenou oponou. Dále proběhlo první představení o čertech a o přestávce jsme také my dali „Čertovskou“ písničku. No a potom, po představení jsme byli pozváni na dobrý oběd. A tam jsme hráli pro kamarády loutkáře.

V sobotu, 7. prosince jsme byli pozváni na vernisáž mladé umělkyně Michaely, která pouze čirou náhodou je zároveň dcerou našeho zpěváka Zdeňka Němce a zbytku kapely říká něžně „strýčku“. Tím ale veškerá protekce končí a my jsme se ujali úkolu stejně zodpovědně, jako jindy. Krásné obrazy starých motocyklů jsme podpořili hraním starých lidových písní a zazněl v těch končinách premiérově i „Kumburský zámeček“. Nechyběla ale také životopisná píseň sepsaná k této příležitosti naším osvědčeným textařem Zdeňkem, který pochopitelně mladou paní Michaelu z výše uvedeného již důvodu docela dobře zná.
Obrázky zde uveřejněné jsou s laskavým svolením © Zdeněk Havlíček QARISPOL.

Na státní svátek 17. listopadu se musí konat samé fajnové akce. A to platí i o Festivalu řemesel v Kryštofově Údolí. To se paní Michálkové opravdu povedlo. Koupit starou roubenou patrovou chalupu a vdechnout ji nový smysl bytí. Do každé z místností a dokonce i na půdu vtěsnat plno šikovných lidiček.. vlastně ženských, protože tam opravdu byly samé ženské. Kromě početných návštěvníků, kde to bylo tak napůl a kromě nás, Řehečského kvarteta, kde je naopak mužský živel ve většině. No a ještě pan flašinetář Janeček, ten je také náš.
Zahráli jsme si staré pecky i docela nové písničky. Pěkně jsme hráli v každé z místností a na chodbě a na schodech a z vikýře a na zahradě a ve stodole, kde byla improvizovaná hospoda a při obědě v pravé hospodě jsme si zahráli. No, zkrátka všude bylo slyšet hrát a zpívat Řehečské kvarteto. A prozpívali jsme se až do 8. května 2014, na který to den jsme dostali závaznou objednávku od paní Michálkové na příští Festival řemesel. Tak se budeme moooc těšit.
Z přiložených fotografií je cítit ta senzační atmosféra a radost z hudby. A proto to vlastně celé konáme. Stoprocentně.

Před stodolou na sluníčku…..

Před orlojem ve stínu…

z vikýře nade dvorkem..

na půdě také….

Všude hrálo ŘQ

Po průvodu který je tradiční při vinobraní následují ochutnávky u místních vinařů. Byli jsme oslovení vedením největšího závodu „Zámecké Vinařství Bzenec“ a strávili jsme několik hodin při výborném vínečku v jeho sklepeních. Hráli jsme tam na několika místech návštěvníkům a zase to bylo pro posluchače příjemné, slyšet jiný folklor než místní „cimbálovku“

Díky pozvání organizátorů vinobraní v Bzenci jsme se dostali do hlavního programu na hlavní tribunu a tam jsme učínkovali a posluchači si zpívali a dokonce tancovali. Bylo to něco jiného než místní cimbálovky a tak jsme měli pozornost zaručenou. Zpěváky potom odpoledne místní poznávali a srdečně oslovovali na ulici.

Před divadelním vystoupením jičínského Srdíčka v Kašpárku Bzenec jsme hráli dětičkám které se přišli podívat na vystoupení loutkářů. No a my jsme příchozím dětičkám hráli a také jsme si je vyzkoušeli ze znalosti dětských písniček,

Počasí nám i místním nepřálo, ale atmosféra byla srdečná.