Řehečské kvarteto

….. začalo hraním koled naším seskupením, poté mluvil pan starosta, potom jsme zase hráli koledy a přítomní zpívali též. No a následoval perfektní ohňostroj a přesunuli jsme se do klubovny na hřišti, kde jsme již hráli náš celoroční repertoár. A zase místní zpívali a bylo to velice srdečné. Nakonec jsme byli pozváni do penzionu, kde se zrovna slavilo narození vnučky majitele a tam jsme zase hráli a odměnou nám byla mísa řízků a bramborového salátu a bylo to moc fajn a pěkně jsme si ten sobotní večer užili.

….. hraním koled Řehečského kvarteta. Uvedl nás pan starosta :

……pojatá částečně jako služební, proběhla 23. listopadu 2014, kdy se natáčelo křtění nového CD skupiny Patrola Šlapeto. Mimo sledování pěkného představení se nám podařilo i kontaktovat hudebního skladatele pan Gustava Oplustila který nám přislíbil pomoc při obstarání určitého notového materiálu. A poté nám Mistr i ochotně zapózoval.

….. příjemných lidiček.

Takto byl sál zaplněn hosty a vystavujícími:

Trochu netradičně ale o to veseleji si s námi zazpívala i dvojice sester, keramiček:

Chvilku jim trvalo, než od Zdeňka vymámily jeho nástroj, On ho totiž moc nerad půjčuje. Ten vozembouch:

Ale výsledek stál za to a děvčata se dostala do ráže:

Nakonec sklidila zasloužené ovace:

A naši zpěváci si mohli trochu odpočinout.

…..slavnost vepřových kolen a k tomu hraje opět Řehečské kvarteto. A opět úspěšně.

…..již se stalo tradicí, ŘQ se rádo této akce zúčastnilo. Počasí nám přálo dle možností a po celý den se vystřídalo dost zájemců o lidová řemesla, ale i naši hudbu. Takže na jaře nashledanou….

….. byla přednáška o podávání piva, o úspěchu v soutěži výčepních a zároveň ochutnávka svatomartinské husy. A také červené zelí a více druhů knedlíků se podávalo. Aby to vše dobře klouzalo do krku, dostalo se přítomným hostům do uší trocha jarmareční a lidové muziky v podání, jak jinak než Řehečského kvarteta.
Zahájil leader skupiny… Olda :

Představil své dva kolegy harmonikáře Libora a hostujícího Štefana:

V jedné písni se představil jako „Synáček marnotratný“ :

V jiné písni oprávněně tvrdil, že zde čepují „…čupr číšnice!“

A takhle nás pěkně prohnal:

….tedy „po nádražácku na Wilsoňáku na prvním peróně“ viz přiložený plakátek:

a Řehečské kvarteto tam trefilo hned napoprvé. Viz přiložené foto od vchodu do vládního salónku , který hlídá bronzová socha sira Wintona se zachráněným židovským děvčetem a jeho kufrem:

Do vládního salónku se veřejnost běžně nepodívá, tak se fotilo :

začali jsme s produkcí v předsálí:

a rázem se sál naplnil :

v publiku seděly i známé tváře :

nebo třeba :

Doktor Radim Uzel jako místopředseda Svazu spisovatelů literární dílo zde pokřtil a navzájem jsme si své knihy podepisovali:

a také zde proběhla srdečná beseda nejenom o psaní a hraní ale i na jiná témata…. 🙂 Doktorovi jsme zahráli Patrolu a on prohlásil, že zná i jiná, peprnější slova textu… což my asi ne. V těchto místech ne.

a také focení.

a byly zde vážné i nevážné projevy autorů:

a společné foto autorů:

a zase se hrálo a zpívalo :

a úplně na závěr : Knihu možno zakoupit u dobrých knihkupců a nebo v nakladatelství EPIKA na dobírku.

…….bylo vlastně setkání šikovných místních lidiček, kteří své rukodělné výrobky a obrázky poskytli pro potěšení široké veřejnosti. A na této akci zahrálo ŘO.

Hrálo se před plným sálem a bylo i občerstvení formou švédského stolu.

Na vozembouch si výborně s námi zahrál i starosta sousedního Brniště, přičemž mu místní starosta fandil.

Protože obrázky zde vystavené byly opravdu nádherné, a na jednom byl namalován harmonikář, tak si ho musel Libor koupit. Splnil se mu jeho sen, neboť na upoutávce na výstavu, která běžela v České televizi ho uviděl, toužil po něm a dopřál si ho do své sbírky.

……dobrý, všechno dobrý. To platilo u počasí, neboť bylo deštivo ještě chvilenku před našim letošním jediným vystoupením na pódiu. Nicméně pršet zázračně přestalo a diváci se  dostavili. A nám se hraní velice povedlo. Pan zvukař byl na úrovni, stejně jako minulý rok a tak jsme to spustili naplno. Hráli jsme na dva Rolandy a jenom škoda, že nebyl tento koncert zachycen na záznam. Tak jsme byli s hraním a zpíváním spokojeni.  Olda (tenor) pobíhal na pódiu i pod ním jako mladík (kterým stále je), Zdeněk vážně jako vždy pěl druhý hlas ( basbaryton) a třímal pevnou rukou ozdobenou perkusní tyč s bubínkem zvanou vozembouch. Za nemocnou Elišku obětavě zaskočila Katka a ze skříně byl vyndán i Matěj Bárta (loutka s harmonikou). Libor hrál  základ a basoval a Pavel vyhrával a tvořil „kudrlinky“ a měnil různé doprovodné nástroje v akordeonu.

http://jicinsky.denik.cz/galerie/jicinjmp-14rehecskepredhotelempraha.html?mm=5527565

http://jicinsky.denik.cz/kultura_region/rehecske-kvarteto-vitalo-hudbou-pohadkovy-vlacek-20140914.html

http://jicinsky.denik.cz/galerie/jicinjmp-14rehecskepredhotelempraha.html?mm=5524710?

Každý rok se kolem nás během JMP prohání krásný červený vláček obsypaný nadšenými cestujícími a my jim hrajeme. Letos byl nápad…

… od nápadu chvilka vyjednávání a ….

….. už se „práší za kočárem“ teda lépe řečeno za vláčkem plným veselé hudby.

…i pro jedince, který jest občanským povoláním strojvůdce a vlak mu není vůbec cizí to byl výjmečný zážitek.

Příští ročník JMP bychom v této spanilé jízdě chtěli opět pokračovat. Dle slov pořadatelky jsme se postarali o obohacení této oblasti během festivalu a nám to velmi vyvolalo vzpomínky na hraní a točení se na kolotoči pana Fialy před devíti lety na Rynečku.

I tento rok jsem se po dohodě s pořadateli stali účastníky této velkolepé akce. Hráli jsme celkem po tři dny. Zázemím a výchozím bodem se nám stal díky panu majiteli Grandhotel Praha. Pomocí naší hudby jsme se snažili oživit tento konec pěší zóny Husovy ulice.

…. kde jsme zahráli několik písniček na soukromé oslavě jedné příjemné paní k jejím kulatým narozeninám a jak jsme se zjevili, tak jsme se zase vypařili…
A to bylo ten den už opravdu všechno.

….. proběhla za naší hudební účasti. A hojný počet spokojených strávníků a obdivovatelů koní a psů, cyklistů a vůbec venkovského života nám také zatleskal.

…..bylo dalším hudebním zastavením toho dne. Na svoji malou garmošku si zase po delší době zahrál i Matěj Bárta vedení paní Katkou.

…..bylo první akcí „hudebně“ nabitého dne. Opět s námi hrál náš kamarád z Izraele Pavel Koren a všichni jsme si to užívali.

……. takto zvaly plakáty po Jičíně na vzpomínkový večer k uctění obětí první světové války. Před opravdu zaplněnou obřadní síní se v podvečer pondělí 28. července, v den, kdy začala První světová válka a venku se z oblohy spustily proudy deště se výše zmíněné odehrálo….

Tři dobové písně v archivní literatuře nalezené měly v našem podání premiéru a z toho dvě určitě v repertoáru ponecháme i nadále. Na závěr zaznělo „To lipové stromořadí“ místního rodáka, devadesátičtyřletého pana Hylmara, který byl v publiku přítomen a srdečně nám poděkoval.

Dopoledne jsme zahráli na náměstí při výstavě veteránů všem přihlížejícím a všichni jsme si to užili.Potom už jsme klasicky doprovázeli spanilou jízdu vozidel Českým Rájem a zahráli ještě při obědě v Hotelu Ort u Sobotky a potom už na výstavě na náměstí v Turnově. Tam se náhodou též konal jarmark a to je přece naše oblíbená parketa. Přidala se k nám na chvilku i jedna z na jarmarku v programu vystupujících tanečnic, nositelka nádherných dobových šatů a majitelka perfektního hlasu… Bohužel pro nás hodně zaneprázděná, protože dobrých zpěvaček není nikdy dost… 🙂
Po návratu v kempu jsme ještě zahráli po večeři a tam si s námi také někteří účastnící zapěli.. skoro to vypadá, že co Čech to zpěvák…

Po roční přestávce opět hrajeme po dva dny při nádherné události, kdy se setkají majitelé a příznivci těch nejstarších pojízdných strojů z celé republiky i zahraničí. Opět jsme se zdravili se starými známými a opět jsme zapěli neoficiální hymnu setkání, kterou složil před lety Zdeněk a která prý neodmyslitelně patří k této akci. Celá akce pro nás začíná vždy již v pátek v autokempu Rumcajs, kdy zahrajeme při odjezdu, a potom na náměstí v Jičíně, kdy se při soumraku rozsvěcí nejenom elektrické lampy pouličního osvětlení, ale i acetylénové světlomety, lépe řečeno snad lucerny, automobilů a motocyklů.
Z tohoto večera máme zatím jenom fotografii, kterou jsme si dovolili stáhnout z tisku….

Tak přeci jsme dostali od našeho kamaráda Zdeňka H. , našeho dvorního fotografa pěkné momentky z prvního rozezpívávání se před akcí. Za povšimnutí stojí i krásný klobouk naší Elišky, která vždy s úsměvem spěchá na akci…

….značí, že jsme nehráli na veselce někomu, ale místní vědí, že tak se nazývá proslulá pivnice Veselka na Novém Městě v Jičíně. A i tam letos pořadatelé umístili konání Svátku hudby. Takže odpoledne jsme nastoupili do restaurace a i když se někteří těšili na sledování fotbalového mistrovství v televizi v sále, nastoupili jsme s našimi písničkami. Hraní v restauraci má svá specifika, ale snad jsme se s nimi vypořádali a dokonce jsme dostali pozvání do další restaurace na vystupování.

…. a jako bonbónek si dovolujeme vložit dojemný obrázek, kdy se náš basový zpěvák a textař a perkusista v jedné osobě Zdeněk loučí dojmně s letitým rodinným přítelem Fiatem, který konečně odjíždí na zasloužilý odpočinek. Zdeněk nás, jako kapelu, bude nyní vozit svým novým Citroenem, k čemuž mu přejeme hodně spokojených kilometrů bez nehod… 🙂

Dostalo se nám té cti, zahájit letošní Svátek hudby v Jičíně jako první kapela tohoto dne. Hráli jsme tradičně v průchodu Valdické brány a bylo hezky a větrno. Měli jsme na prezentaci pouhou hodinu a přehráli jsme ze našeho stále se rozrůstajícího zpěvníčku snad jenom slabou půlku…. Hrál s námi také náš kamarád Štefan. A bylo to fajn.

…..od vítěze třetí kategorie soutěže Řehečská slepice 2014, Ten pán vyhrál opravdu zaslouženě za perfektní text na námi vybraný nápěv lidové písničky. A protože každý dobrý čin musí být po zásluze potrestán, tak od nás dostal DVD s názvem „Vzpomínky na Izrael“.
Pan Salava nám poslal na oplátku pohled s moc pěkným textem, o který se s Vámi chceme touto formou podělit, neb nás hodně potěšil. A potěšení, to máme rádi …..

Rádi jsme přijali pozvání na soukromou akci, která se konala v sobotu 17. května 2014 v jedné z jičínských restaurací. Náš harmonikář Libor byl služebně mimo dosah a tak jsme požádali našeho kamaráda Štefana, výborného muzikanta, o hudební doprovod. Zpívali jsme v obměněné sestavě, kdy ženský hlas plnohodnotně alternovala paní Kateřina.
Nálada byla výborná, hrálo se a zpívalo se, a dokonce u mnohých našich písní také tančilo. Nevěstě to moc slušelo a ženich je příjemný kavalír. V jednu chvíli se roztančili téměř všichni svatební hosté a doslova „prometli“ svým hadem několikrát celou restauraci za zvuků tónů lynoucích se z harmoniky.
Co dodat? Snad jen poděkování za milé pozvání a slova uznání, které jsme obdrželi prostřednictvím zprávy sms následující den….

Roubený statek stál jako minulý rok na svém místě, příjemná paní majitelka nás také vítala opět s úsměvem. Jenom to počasí bylo takové nevyzpytatelné. Chvílemi svítilo sluníčko, chvílemi jsme museli hrát v občerstvovací stodole. Návštěvníci se ale bavili a to bylo pro nás to hlavní. A přístě, na podzim, no už se těšíme…..

Ihned po hraní pod branou jsme se přesunuli na dvorek k Rumcajsově ševcovně, kde v ulici Pod Koštofránkem byl nejenom bleší trh, ale i zmíněná Dvorková slavnost. Jiří Wilda s chotí Vlaďkou se o nás postarali vzorně, my jsme hráli příchozím i kolemjdoucím a přišel mimo jiné tradičně i potulný basista a jako vloni si s námi zahrál. Chvilku, ale perfektně nám to vycházelo…

Zahráli jsme si letos poprvé v průchodu Valdické brány. Posluchači se usmívali, notovali si s námi a nálada byla taková fajnová, prvomájová.

Vloni na Humprecht a letos v Železnici do muzea si nás pozvalo sdružení dam, zabývajících se ušlechtilou zábavou, patchworkem. Na zahájení výstavy a doplnění výtvarného umění hudebními kousky. No to by nám šlo. Na přiložených obrázcích je doloženo, že jsme hráli před budovou muzea, na chodbě muzea a dokonce ve výstavních prostorách…. Ředitel Olda oprášil své dramatické vlohy a dle scénáře Janovy (Jarmilky Novotné) si zahrál na výpravčího, vítajícího „vláček patchwočáček“….. za doprovodu písně „Ku Praze uhání vlak“ se stalo. Před zaplněnou výstavní síní zazněly staré kousky i nové písničky…

…. ten den jsme si zahráli ve sklepních prostorách Grand hotelu Praha v pivnici „U císaře pána“ a bylo plno. Bylo tak plno, že jsme hráli v této pivnici na třech místech, abychom obsáhli písničkami všechny návštěvníky. Mnozí si s námi zanotovali, jedna paní si s námi i regulérně zazpívala. Pan hoteliér nám k propagaci vyvěsil pěkné plakátky a slíbili jsme si s ním, že to hraní zde určitě nebylo naposled….

…. výstavou ukrajinského malíře Petra Lebedynetse a dvojím vystoupením ŘQ v Grand Hotelu Praha.
Nejprve jsme se byli podívat na náměstí na besedu prezidenta Miloše Zemana s občany. Přitom jsme si zavzpomínali na dobu před čtyřmi léty, kdy jsme s panem Zemanem, tehdy ještě expremiérem, strávili příjemné odpoledne v Liberci. A tam jsme mu zahráli písničku s textem, kde mu bylo předpověděno „prezidentování“. A stalo se.
Poté jsme se převlékli do společenského a prohlédli si výstavu Smíření, pana Petra Lebedynetse v bývalé Knotkově tovární hale.
A potom , již v našem typickém oblečení, jsme spustili staré i nové „kousky“ v pivnici „U císaře pána“ v Grand Hotelu Praha, kam jsme byli pozváni majitelem, panem Gabrielem.

S laskavým svolením paní Magdy Langhans „Svatbylanghans“ uveřejňujeme několik jejich fotografií z našeho vystoupení mezi slavnostními hosty, po vernisáži výstavy.